Jižním a středním Švédskem

Stejně jako při našich dánských dovolených v předchozích dvou letech jsme i tentokrát využili služeb firmy Novasol a předem si zaplatili pronájem letního domku. Chtěl jsem něco v relativní blízkosti Stocholmu, respektive dálniční sítě. Navíc jsem se snažil vyhnout chatkám v hustěji zalidněných oblastech ve snaze eliminovat riziko rušení případnými nočními pařbami omladiny. Z Dánska jsme sice žádnou špatnou zkušenost neměli, ale nechtěli jsme si ji opatřit ani ve Švédsku. Byli jsme v chatičce číslo S43255, z těch, co jsme zatím měli pronajaté, byla jednoznačně nejluxusnější.

Chatička je u městečka Björkvik. Z Kladna je to 1300 kilometrů, to je hodně přes vzdálenost, kterou je rozumné urazit v jediném dni, a tak jsme si pořídili stan pro přespávání po cestě. V leckterém průvodci je psáno, že na severu si můžete stan rozložit nějakých 150 m od obydlí. Je potřeba ale myslet na to, že hlavně na jihu je krajina hodně zalidněná a zemědělsky využívaná, takže není snadné najít místo, kde si člověk nebude myslet, že obtěžuje. Při pozdějším putování jsme pak viděli řadu krásných tábořišť, jak je ale objevit při rychlém průjezdu a nebo předem při plánování cesty, to netuším.

Celkem jsme ve Švédsku najezdili kolem 5 500 kilometrů. Cena benzínu byla vyšší než u nás, i než v Něměcku. Oproti Německu je ale benzínek na dálnicích mnohem víc. Mimo dálnice jsou hodně časté automatické benzínky, a nebo benzínky s možností platby kartou přímo u stojanu. Když to šlo, platil jsem u obsluhy, která byla vždycky překvapená, proč ne u stojanu... Dálniční odpočívadla moc pěkná, stolečky jsou rozmístěny volněji a velmi často přímo pod stromy.

Před léty jsme propadli Geocachingu, a tak nás plastové krabičky, kešky, geokešky provázely i zde. Tuhle hru máme rádi proto, že nás zavede na místa, která bychom možná jinak minuli bez povšimnutí. Ze Švédska jsme si přivezli něco přes stovku úlovků a z toho třetinu těch nejfádnějších na různých odpočívadlech. Těch kilometrů jsme najezdili přecejen opravdu hodně. Řízení je zde klidnější, po dálnicích se jezdí 110 km, na několika úsecích jsme narazili na 130 km. Radarové kontroly jsem zaregistroval jen na okresních silnicích. Některé okresky mívají 1 + 2 pruhy oddělené svodidly, tahle konfigurace se vždy po několika kilometrech otočila a bylo tak možné předjet pomalá vozidla.

Levně ve Švédsku není. Ceny jsou zhruba ve výši, na kterou jsme zvyklí u nás, jen je nutné je násobit třemi. Spoustu jídla jsme si přivezli z domova, ale také jsme zkoušeli věci, které u nás nemáme. Jen zkvašeným rybičkám Surströmming jsme se vyhnuli, nechtěli jsme riskovat zažívací potíže. ;) Co ale stojí za vyzkoušení, jsou nakládaní sledi Matjes sill, lze je zakoupit i v IKEA. Klasický recept je se skořicí a koprem, počítejte s tím, že jsou trochu nasládlé a strašně dobré! Další zajímavostí jsou tavené sýry Kavli s krevetami (opravdu tam jsou kousky, žádná příchuť!). Zajímavý byl také placatý nekynutý chléb, na první pohled připomínající pita chleba, chutí už ale ne. Byl také trochu nasládlý. Dalším naším objevem byla limonáda s příchutí lesních jahod, byli jsme na ní živi skoro celý pobyt. Tak dobré Éčko jsem ještě neměl! ;) Při kempování jsme ocenili zavařené zeleninové polévky, ohřátí bylo podstatně jednodušší než 10 min vaření, obvzlášť na zlobivém vařiči, a také si dovolím tvrdit, že chutnější. Ve Švédsku jsme si je koupili na cestu zpět a při prohlížení českých obchodů jsme pak objevili a vyzkoušeli nějaké z Kauflandu.

Dost ale povídání, podívejte se na článečky k jednotlivým dnům našeho putování, jsou tam spousty fotek. Budete-li se chtít na něco zeptat, tak mi napište email.

Pro netrpělivé: obrázky z 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 dne.

Jízda Německem a Dánskem až na jih Švédska

Putování za poznáním Švédska jsme započali v pátek 13. července 2012. Vyrazili jsme už brzy ráno, pro Evu ještě hluboko v noci, abychom se vyhnuli frontě na trajekt. V Rostocku jsme byli u pokladny tak nějak kolem 14. hodiny, před 17. hodinou jsme se vylodili v Dánsku, překonali úžinu Öresund a kolem půl deváté jsme si hledali po mnoha a mnoha letech první nocleh pod širým nebem. Přečtěte si více...

Nejjižnější místo Švédska a cesta k chatičce

Ráno byla na stanu spousta kapiček vody, nejsem si ale vědom, že by pršelo, takže první noc pod stanem dopadla celkem dobře. Chvíli jsme se courali až úplně na jihu, než nám došlo, že se musíme pohnout, chceme-li spát v posteli. Předtím, než jsme vyrazili zdolat těch 500 km, zvládli jsme navštívit Smygehuk - nejjižnější místo Švédska a megalitickou památku Ales Stenar. Přečtěte si více...

Skalní rytiny, Norrköping, Femöre a Björkvik

Nádherně jsme se vyspali v opravdové posteli a ráno vyrazili do Norrköpingu. Zajímaly nás tam především skalní rytiny, a potom také zrekonstruované průmyslové prostory bývalé textilní továrny na řece Motala Ström. Po procházce městem nám ještě zbyl čas na přejezd a prohlídku skalnatého pobřeží Femöre z dělostřeleckými posty jako vzpomínkou na studenou válku. Přečtěte si více...

Jezero Vättern, Alvastra, Rökstenen, Vadstena

Další den byla naším cílem zřícenina kláštera Alvastra. Auto jsme nechali na parkovišti u informačního centra Stocklycke. Došli jsme se podívat na jezero Vättern, na délku má pro nás těžko uvěřitelných 130 km a je druhé největší ve Švédsku. Od jezera jsme pak došli k nádherné zřícenině kláštera, kterou jsme si důkladně prohlédli a která nám poskytla i útočiště před prudkou přeháňkou, která se najednou přihnala. Ten den jsme ještě stihli navštívit jeden z nejvýznamnějších runových kamenů Rökstenen a město Vadstena s vodní pevností. Přečtěte si více...

Store Mosse

Mokřad Store Mosse pro mě byl velikým lákadlem, a tak jsem rozhodl si tam z chatičky zajet, i když to znamenalo necelých 300 km tam i zpět. A opravdu jsme nelitovali. Zavzpomínali jsme na šumavské slatě a Rejvíz v Jeseníkách jako na takové roztomilé demo. Tady nás nechali kráčet bažinou jen po dvojici fošen bez zábradlí přímo rašeliništěm. Přečtěte si více...

Sigtuna

Původně jsme chtěli navštívit nejstarší osadu švédska na ostrově Björkö ale nepřišli jsme na to jak se tam rozumě rychle a současně rozumně levně dostat a tak jsme nakonec zvolili druhé nejstarší město Švédska - Sigtunu. Má tu výhodu že tam vede silnice a tak jsme se tam jako suchozemci cítili bezpečněji. Je to pěkné staré město, obešli jsme ruiny tří křesťanských kostelů a marně hledali umně ukryté runové kameny. Večerní světlo po bouřce v přístavu bylo opravdu nádherné. Přečtěte si více...

Stockholm

Po skoro nejstarším městě jsme vyrazili do města největšího a hlavního - do Stockholmu. Auto jsme nechali na sídlišti mimo centrum a projeli se automatickým metrem. Metro mají vůbec velmi zajímavé. Je vytesané ve skále, a aby cestování nebylo fádní, je každá stanice nějak vyzdobena. Na povrchu jsme se pak pěkně prošli a náš výlet zakončili ve starém městě touláním křivolakými dlážděnými uličkami. Jeden den byl skutečně málo. Přečtěte si více...

Skalní zátočinky Stendörren

Skalních zátočinek Stendörren jsem se obával asi víc než bažiny Store Mosse. Eva má obavy z visutých mostků. Naštěstí jsme se rozhodli to zkusit a stálo to za to! Průzračná voda, ohlazené skály, borovičky, zátočinky s lodičkama a vůbec to bylo celé nádherné. Strávili jsme na tom kousíčku Švédska celý den a náramně si ho užili. Pak už nás čekal poslední večer v chatičce. Přečtěte si více...

Skalní rytiny v Tanum a ochutnávka Norska

V sobotu ráno jsme museli opustit pohodlnou chatičku. Odjezd nám zostřili organizátoři rallye, museli jsme odjet před devátou hodinou abychom se vyhnuli závodníkům. Naším cílem byla skalní rytiny z doby bronzové u Tanum. Stihli jsme i rychlou návštěvu Norska spojenou s odlovením dvou krabiček. Přečtěte si více...

Fjällbacka, Heestrand, Lysekil

Po snídani jsme vyrazili na cestu, díky dálnici jsme rychle minuli Tanum a brzy jsme byli ve Fjällbacce. Městečko se proslavilo díky filmu Ronja dcera loupežníka. Červené rybářské domečky dnes slouží letním rekreantů. Potom jsme pokračovali dál po pobřeží do Heestrandu a Lysekilu. Všude nás provázely ohlazené načervenalé žulové skály. Přečtěte si více...

Mölle, Kullabygden

V pondělí nás kromě slušné porce kilometrů čekal kullenský maják postavený na konci skalnatého výběžku do moře. Sešli jsme i dolů k moři a prošli se za burácení vln po rozervaném skalnatém pobřeží. Došlo i na osvěžující koupání, i když to nebylo úplně nejjednodušší mezi těmi klouzajícími kameny. Pak už jen dlouhá jízda do Dánska a pozdní příjezd na tábořiště. Přečtěte si více...

Hyllekrog

Ráno jsme se probudili na výběžku Hyllekrog. Po snídani jsem se vypravili na delší procházku do ptačí rezervace, naším cílem byl maják a pochopitelně keška umístěná ještě kus za majákem. Pokojně se tam pásly krávy, točily vrtule větrné elektrárny a sluníčko pěkně pražilo. Po řádném připečení nezbylo než vyrazit skrz zemi Čechožroutů domů. Přečtěte si více...